MUDr. Drahomíra Tomíčková
Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost MiniMed .
Sestra: Monika Lauschmannová
K problematicekojenecké stravy zaujaly v r. 2008 postoj mnohé odborné mezinárodní společnosti/ pro nás nejdůležitější ESPGHAN –Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu/ po zveřejnění výsledků rozsáhlé studie, podle které není zavedení bílkoviny kravského mléka, vajec, lepku a dalších potravin spojeno se zvýšeným rizikem vývoje atopie, resp alergických onemocnění. Dle současného pohledu na vývoj imunitní orální tolerance je navíc dostatečně doloženo,že pozdější/ ale někdy i příliš brzké/zavádění nemléčné stravy může vést k častějším alergickým onemocněním ,včetně alergií potravinových. Poporodní vývoj imunitní reaktivity vymezuje optimální dobu pro setkání s potravinovými alergeny -toto období je nazýváno „ imunologické okno“ konkrétně je to období od dokončeného 4.měsíce-6.měsíce,/ 17-26 týdnů/ které je u dětí nejvhodnější k postupnému zavádění nemléčné stravy, samozřejmě ideálně nadále pod „ ochranným“ vlivem kojení na střevní sliznici.
1/výlučné kojení od narození dítěte plné 4 měsíce,poté postupné zavádění nemléčných příkrmů
2/v případě nemožnosti kojení počáteční umělá mléčná kojenecká výživa/ k přípravě nutno používat kojeneckou vodu/.
3/zavedení nemléčných příkrmů nejdříve po ukončeném 4.měsíci života,nejpozději po ukončeném 6.měsíci. Zavedení nemléčných příkrmů před ukončeným 4.měs. je spojeno nejenom s rizikem aspirace, ale i s vyšší rizikem vzniku potravinové alergie zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou alergie.Naopak pozdní zavedení je spojeno s problémy s odmítáním stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte a rovněž s vyšším výskytem vzniku alergie.
4/čaj, ev. jiné tekutiny nejsou v prvních 6 měsících nutné, výjimkou jsou situace spojené s horečkou, nebo ztrátou tekutin např, průjmem.V druhém půlroce věku se příjem tekutin formou kojenecké vody ev. čaje pohybuje okolo 100-150ml denně,ale jedná se jen o orientační údaj, záleží natom, jak je dítě často přikládáno mezi jídly, jaká je teplota prostředí apod.
5/ nemléčné příkrmy –dle našich zvyklostí se jako první zavádí jednosložkový zeleninový příkrm –jako polední
dávka,postupně se přidávají další druhy zeleniny/ vždy každý druhý den l nový druh –mrkev, hrášek, cuketa,
dýně, řepa, brokolice, porek, špenát, fazolky, lilek/ od začátku i brambor nebo rýže a posléze maso cca 10-20g na
1 porci .hovězí, telecí,krůtí, králík, kuře i ryby, s masem přidáváme do hotového příkrmu i lžičku
panenského olivového oleje,Maso by mělo být v příkrmu 5x týdně, 2x týdně je nahrazeno ½ žloutku, který je
nutno důkladně povařit spolu se zeleninou. Celková dávka příkrmu se postupně zvyšuje, zpočátku je potřeba dítě
„dokrmit“ mlékem do dosažení celkové dávky příkrmu 150-250ml/mg/. Zhruba po 2-3 týdnech se doporučuje zavádět
další nemléčný příkrm –neslazené ovocné pyré – opět zpočátku jednodruhové, postupně vyzkoušíme různé
druhy ovoce/ čerstvého/ jemně nastrouhaného ev. rozmixovaného, většinou tento příkrm zavádíme jako dopolední svačinu.
Další příkrmem je cereální kaše / rýžová kukuřičná, ale i obilná/ většinou jako večerní dávka. Od dokončeného
7.měsíce přidáváme jogurt jako svačinu/ resp. většinou nahrazujeme odpolední kojení/,ideálně opět nepřislazený/
bílý/ plnotučný jogurt/ Hollandia, jihočeský/. Podle individuální zralosti kojence/ mezi 10.12. měs./ nabízíme
měkké kousky k samostatnému krmení.